Vytvořit účet

*

*

*

*

*

*

Zapoměli jste heslo?

*

Reprezentace si prošla kanálem, v tom je jeho síla, hodnotí Jakub Novotný

novotny jakub volejbal
ROZHOVOR - Národní tým mužů vybojoval na mistrovství Evropy v Polsku výborné sedmé místo. Reprezentanti prohráli jen s medailisty z předchozího šampionátu Italy a s pozdějšími finalisty Němci a v play off porazili obhájce titulu Francouze.

„Družstvo má potenciál, má vnitřní sílu a chuť pracovat,“ kvituje vedoucí úseku seniorských reprezentací Jakub Novotný.

Česká reprezentace obsadila na mistrovství Evropy sedmé místo. Jak hodontíte tento výsledek?
Uběhl týden, takže mohu hodnotit s chladnou hlavou. Je to určitě úspěch, po mnoha letech jsme mezi nejlepšími osmi v Evropě. Byla to dobře odvedená práce od všech, kteří se akce zúčastnili, i dobře načasovaná forma. Sedmé místo je krásné, na druhou stranu medaile to není. Jsem ale rád, že patříme mezi nejúspěšnější míčové sporty v republice. Když se dívám vedle k basketu, tak je mi jasné, že jsme byli úspěšní.

Výběr České republiky prošel určitou generační výměnou. V čem je síla současného mužstva?
V tom, že si prošlo kanálem. Extrémní výraz, ale je to tak. Družstvo bylo složeno před dvěma lety na papíře Miguelem Falascou. Ten mi řekl, koho by chtěl, a já začal pracovat. Reprezentační sezonu 2016 projel tento tým jako nůž máslem, bez obtíží postoupil na mistrovství Evropy do Polska. Byla za tím spousta práce, ale jelikož se vyhrávalo, vše vypadalo super. Letos na jaře měl tento mladý tým tři týdny, aby se připravil na těžkou kvaldu na mistrovství světa. Bylo to hratelné a my jsme to nezvládli. Snesla se klasicky i logicky vlna kritiky, žijeme ve státě deseti milionů trenérů, s tím je třeba počítat. Družstvo si prožilo těžké období, trošku se možná i kluci pohádali, musely se udělat nějaké změny. Zocelilo je to. Od začátku pak věděli, že klíčák na mistrovství Evropy bude se Slováky. A zvládli to. Pak už se kára rozjela, jak to na velkých turnajích bývá.

Změnami myslíte i odchod kouče Miguela Falasky a angažmá Michala Nekoly?
Falasca odešel sám. Bylo to jeho osobní rozhodnutí. Je to za námi a Michal Nekola se šance chopil skvěle. Byl jsem papírově jeho nadřízený, i když je deset let starší než já a byl to můj mazák v Setuze před dvaceti lety. Musím říci, že se mi s ním pracovalo skvěle, každý věděl, kde je jeho místo. Stejně tak to bylo i s celým realizačním týmem, proto si troufám tvrdit, že to nakonec fungovalo a přežili jsme i tu kritiku, co na nás po kvaldě padala. Změny myslím takové, abychom to družstvo dostali z frustrace po nevydařené kvalifikaci. Změnil se kapitán, klukům se občas změnil rooming-list, byl větší tlak na kvalitu na tréninku. Šlo o to je vyvést trochu z komfortní zony a připravit je na velký turnaj. Myslím, že se to aspoň částečně povedlo.

Myslíte si, že jste mohli dojít ještě dál?
S jídlem roste chuť. Na druhou stranu je třeba být realista. Za stavu 1:1 na sety a 14:10 s Němci mi hlavou proběhlo: teď je ten moment! Ale hned jsem byl vytrestán. Jedna neuhraná bodovka, jedna chyba a hned bum bum, ztráta náskoku a v koncovce si to soupeři uhráli. Takhle to chodí, vypadá to jako detaily, ale právě ty detaily dělají to, že oni jsou stříbrní a my sedmí. Takže nakonec jsem rád za to, co máme. Rozohdovat bude jen další práce lidí příští rok a další rok potom.

Fanoušek českého volejbalu už dlouho vyhlížel takový výsledek na vrcholné mezinárodní akci. Může teď čekat, že se česká reprezentace usadí v evropské špičce?
Český fanoušek po delší době viděl dobrý volejbal. Bez chyb, s nasazením, s dobrým útokem i obranou. S evropskou špičkou bych byl opatrný. Družstev je mnoho, každý v Evropě má nyní obrovské ambice. Vše se vyrovnáná. Já u národních týmů končím, proto nechci mluvit o budoucnosti. Ze zkušenosti vím, že tam je vždy tolik neznámých a já bych nerad svému nástupci připravil horkou půdu. Družstvo má potenciál, má vnitřní sílu a chuť pracovat. Na druhou stranu skončili někteří klíčoví hráči, nehrajeme mistrovství světa 2018. Bude třeba to složit zase dohromady, družstvo i realizační tým, motivovat hráče v sezoně bez hlavního vrcholu a pak pracovat, pracovat a pracovat.



Autor: Tomáš Klement