ROZHOVOR – Kladenský volejbal by na jeho místo jen těžko v Česku sehnal výkonnějšího hráče. V týmu vítěze Českého poháru a základní části soutěže není nikdo lepší na smeči ani na servisu. Foto: VolejbalKladno.cz

Dvě sezony po sobě se stal nejlepším univerzálem extraligy. K výčtu superlativů možná přibude další. Tvář týdne Filip Křesťan (29) je totiž největším aspirantem na vítězství v anketách Sporťák roku 2016 SAMK i Sportovec roku 2016 Kladenska. Výsledky anket budou známé dnes večer při slavnostním vyhlašování v rámci Plesu sportovců.

Předloni jste se v Kladně objevil při zrodu nového týmu Kladna, nováčka extraligy. Čím jste ve volejbale do té doby prošel?
Začínal jsem ve čtrnácti letech v rodné Příbrami. V sedmnácti jsem už hrál extraligu, po šesti letech jsem odcházel do Belgie a po návratu do extraligy jsem sezonu před Kladnem hrál v Praze. 

Co jste dělal do svých čtrnácti?

Věnoval jsem se jiným sportům. Závodně jsem plaval, hrál jsem fotbal, stolní tenis, florbal, ve třinácti jsem si zkusil i americký fotbal. Rodiče mne nutili, abych se pořád hýbal. Já bych třeba zůstal u plavání, ale v dorostu jsem na soupeře neměl. Tam jsem vyměknul (směje se). A v těch čtrnácti jsem přidal volejbal, který mě zaujal nejvíc. Do dvou týdnů po prvním tréninku jsem hrál závodně za žáky a za rok jsem se ocitnul v reprezentaci. Prošel jsem výběry kadetů i juniorů, a to mě výborně připravilo na mužský volejbal, i když jsem se učil za pochodu. Byl jsem blokař, smečař, účko. 

Zažil jste s Příbramí úspěchy?

(usmívá se) První sezony se mnou v sestavě končila Příbram předposlední nebo poslední. Až jsem si říkal, že mám smůlu, nebo že jsem nějakej divnej, že asi nemám ve sportu štěstí na úspěch. Pak k týmu přišel trenér Honza Svoboda, co vedl i Kladno, a s ním jsme šli nahoru. Skončili jsme šestí a dvakrát čtvrtí. 

V době, kdy jste hrál za Příbram, patřilo Kladno k favoritům extraligy. Dvakrát soutěž vyhrálo. Byla to velká škola hrát proti jeho týmu?

V Kladně bývalo těžké vyhrát. Pamatuji si, že byli specifičtí. Sázeli na vabank hru ze servisu. Když jim chodil, neměli jste šanci, když jim nešel, prohráli. Přesto v té době bych asi raději šel do renomovaných klubů Liberce a Českých Budějovic. Ne že bych chtěl snižovat tehdejší úroveň kladenského klubu, ale top týmy byly i ekonomicky jinde. Což se sezonu po kladenském titulu projevilo, když Kladno přišlo kvůli financím o nejlepší hráče a pak extraligu ani nehrálo. 

Tehdy se prý v Kladně bralo až sto tisíc korun měsíčně. Ani vysoké platy vás nelákaly, abyste uvažoval o přestupu do jeho týmu?

Jako mladý hráč bych nedostal ani zdaleka větší peníze. Pro mě byla výzva hrát v nejlepších týmech.

Jak je to s vaším pohledem na odměny dneska?

Nevím, jak je to v současné době v zahraničí, kolik tam naši hráči berou, ale nám peníze snižovali, až se nevyplatilo tam zůstávat. Do Prahy hrát extraligu jsem šel s tím, že přitom budu ještě makat na brigádách, abych měl slušnější příjem (směje se). V Praze mně po sezoně nabídli příjem, který mají studenti, ale já už byl ve věku, kdy jsem potřeboval začít vydělávat tak, abych mohl u volejbalu ještě zůstat. Sport mě totiž pořád naplňuje a hodně baví. Kladno mi v té době nabídlo pevnou tříletou smlouvu a podmínky, které mi umožňují soustředit se jen na volejbal. Jsem spokojený i s tím, že se daří celému týmu i mně osobně.

Jste špičkový hráč extraligy. Zůstanete, nebo půjdete ještě za lepším zabezpečením a necháte se ze smlouvy s Kladnem vykoupit?

To záleží na mnoha okolnostech. Já jsem v Kladně se vším spokojený. Když ve hře týmu ještě na některých věcech zapracujeme, budeme ještě lepší. Ale tahle sezona se už hodně povedla. I ta loňská nebyla špatná. V obou jsem vybojoval i já dobré hodnocení. Na tom měl podíl nejen celý tým, ale zvláště nahrávač, současná jednička holandského nároďáku, Daan van Haarlem. A nahrávač dělá celý tým. Já teď ani tak nepřemýšlím, jestli bych mohl nebo měl dostávat víc peněz, ale nad tím, jestli u nás Daan po sezoně zůstane. To je otázka na vedení klubu. Já rád zůstanu a věřím, že nám to v případě odchodu Daana půjde i s naším druhým nahrávačem Renaudem Dillienem. 

Máte rozehrané play off. Jak na tom je kladenský tým s únavou, když prakticky celou sezonu hrajete v šesti lidech?
Vypadá to, že jsme na tom fyzicky i psychicky pořád dobře. Tím, že hrajeme i trénujeme převážně v šesti, tak jsme zase víc sehraní, než kdyby nás bylo deset nebo optimálních dvanáct. Když budu mluvit za sebe, jsme na tom fyzicky líp než kdykoli předtím, což je zásluha našeho trenéra přes fyzickou přípravu Daniela Červenky. Přesto, že jsme na tom dobře, v play off  máme jako tým postupné cíle. Teď je to dostat se do semifinále. Loni nám postup mezi čtyři nejlepší utekl v posledním utkání. 

Do semifinále se přes Odolenou Vodu bezpochyby dostanete. Vás už dnes večer možná čeká jiná oslava. Mohl byste se stát nejlepším sportovcem Kladenska, a to hned ve dvou anketách. Co by tohle ocenění pro vás znamenalo?

Bylo by to krásné. Poprvé v životě jsem v chlapech s týmem první po základní části extraligy, získali jsme Český pohár, což je pro mě první velká trofej a teď ještě nejlepší sportovec? Moc bych si toho vážil. Uvědomuji si moc dobře, že prorazit v takových anketách ve městě, které žije hokejem, má vynikající hokejbalisty, další kladenští borci jsou v bojových sportech nebo atletice, je obrovské vyznamenání. Moc cen jsem za svou kariéru nevyhrál. Loni jsem byl nejlepší hráč volejbalového turnaje v Dřevěnicích (usmívá se). 

K těm letošním cenám třeba ještě přibude mistrovský titul… Koho byste si z Kladenska vybral jako příští Tvář týdne?

Jsem tady sice krátce, ale zaujala mne osobnost Vladimíra Kameše, mistra světa v hokeji. Zajímá mě, jaký je nyní rozdíl mezi životem tehdejšího vrcholového hokejisty a jak vnímá kariéru současných hráčů?

Autor: Jan Murárik
Zdroj: www.vasekladno.cz