ROZHOVOR – Čeští volejbalisté rozehráli turnaj Světové ligy na Slovensku výborně. Ve čtvrtek porazili Nizozemsko v pětisetové bitvě a v pátek porazili Kubu rovněž v pětisetovém zápolení. V posledním utkání je dnes čeká od 20 hodin Slovensko. Foto: Ondřej Driml

Nováčkem reprezentace, který se pravidelně ukazuje v nově tvořící se základní sestavě, je brněnský volejbalový talent – dvaadvacetiletý smečař Marek Zmrhal .

Ještě před několika lety se proháněl s hokejkou po kluzištích, ale přišlo zranění. A chuť změnit sport. Začal se zajímat o volejbal a dnes už patří do finální dvanáctky českého národního týmu. V současnosti je 203 centimetrů vysoký smečař hráčem extraligového celku Volejbal Brno, kde se během tří let obdivuhodně vypracoval až do reprezentace.

V reprezentačním týmu jsi nováček, jaká jsou tvoje očekávání?
Do reprezentace jsem šel s tím, že si možná zahraju. A to se mi splnilo. Já nemám co ztratit, tak do toho buším, co to jde.

Světová liga se hraje ve velkých halách a na zápasy chodí více lidí. Netrpíš před utkáním nervozitou?
Vůbec ne. Podobné to bylo, když jsme hráli s Brnem finále a přišlo více jak 5000 lidí. Na nervozitu tolik netrpím, takže ne.

V týmu Brna jsi pouze tři roky a hned start v národním mužstvu. To je rychlý skok mezi volejbalovou elitu.
Asi to rychlý je, ale ta práce v Brně má své body a já jsem strašně rád, že mě do reprezentace trenér Falasca vzal.

Ale v dětství jsi hrál hokej, jak to bylo?
Hokej jsem hrál od první třídy a skončil jsem na prvním stupni střední školy. Volejbal jsem začal hrát až dva roky potom. Zase jsem chtěl dělat něco pořádně, chtěl jsem to vyzkoušet. Tak jsem tady.

A ten nápad začít s volejbalem přišel odkud?
To bylo asi od maminky a sestry, protože volejbal hrály. Chodil jsem se kouknout a najednou jsem začal hrát. Ani nevím, jak to vzniklo.

Takže maminka a sestra jsou volejbalistky…
Nejsou. Hrály to jen tak, pro srandu. Šly si zahrát jednou týdně a najednou jsem se tam objevil i já. To je náhoda.

Teď, když jsi v reprezentaci, fandí ti maminka se sestrou?
Fandily v Českých Budějovicích. Sledují to v televizi a na internetu.

A radí ti?
Ano. Ať nedávám podání do sítě a do autu.

Co říkáš na nový tým? Jak se ti v reprezentačním kolektivu líbí?
Já jsem tady strašně spokojený. Je tu hodně mladých hráčů a nejsem nejmladší, takže nemusím nosit věci a tak… (smích). Ale je to super. Starší hráči se k nám chovají rovnocenně, je to fajn.

A prozradíš tvé volejbalové cíle?
Mým cílem je dostat se do zahraničí a hrát ten nejlepší volejbal. Nehodlám hrát volejbal, který nikdo nesleduje. Chci být vidět a hrát co nejlépe.

Kam do zahraničí, do které volejbalové země?
Polsko, Itálie, Francie, Rusko. Kdyby to bylo někam tam, tak by to bylo dobrý. Uvidíme.