|
 Po šesti letech Julie Jášová opouští českou nejvyšší volejbalovou soutěž. Opora národního týmu vyměnila modré brněnské barvy za světlejší dres německého Hamburku.
Aurubis Hamburk. To je nová adresa reprezentačního libera Julie Jášové. Dvaadvacetiletá volejbalistka míří po dvou stříbrných medailích z extraligy v dresu VK KP Brno do týmu z bývalého hanzovního města. Blonďatá dívka s bleskurychlým reflexem podepsala v Německu roční smlouvu. „Hamburk je dobrá volba,“ věří usměvavá volejbalistka.
Konečně znáte svoji volejbalovou budoucnost. Ulevilo se vám?
Uleví se každému. Pro sportovce je nejistota k ničemu. Teď už jsem v klidu. V Německu nehrajeme žádný evropský pohár, ale i tak mi nová zkušenost pomůže. Nikdy jsem netrénovala pod zahraničním trenérem, takže to si taky vyzkouším poprvé.
Jak probíhala jednání o vašem přestupu?
Markéta Tomanová mi dala kontakt na holandského sportovního manažera Theo Hoflanda, který mi nové angažmá sháněl. Zastupuje hodně volejbalistek. Chtěla jsem se přiblížit Ženevě, kde hraje můj přítel, ale kvůli penězům to nevyšlo. Před pár dny jsem se rozhodla pro Hamburk a je to dobrá volba.
Jaké má Hamburk v Bundeslize ambice?
V Německu hraje o vítězství v nejvyšší soutěži osm týmů. Každý může vyhrát, každý může být poslední. Není to jako u nás, kdy vládne Prostějov a nikdo na něj nemá. Loni byl Hamburk čtvrtý a letos chce jít výš. Jsem nadšená. Byla jsem už třikrát na tréninku a úroveň je super.
Zahrajete si v základní sestavě?
Je nás čtrnáct a na liberu jsme dvě. Měla bych být na začátku sezony jednička.
Umíte německy?
Musím se jazyk naučit. Ve smlouvě mám podmínku, že musím mluvit, takže na tom zamakám.
Znáte někoho z týmu?
Některé holky znám ze zápasů nároď áku. Je tam plno evropských reprezentantek, ale žádná Češka a ani žádná Slovenka.
Oplakala jste odchod z Brna?
Poslední rok v Brně byl pro mě vůbec nejlepší. Všechny holky jsme si byly blízké věkem. Všechny jsme se sešly jako výborná parta. Obrečela jsem odchod už na závěrečné party po sezoně, kdy byla na odchodu i Šárka (Kubínová, pozn. red.) Pouštěly jsme si společné fotky a tak nějak to na nás dolehlo.
Budete vzpomínat na extraligové spoluhráčky?
Určitě. Uvidíme se na turnajích, kdy třeba přijedu o pár dní dřív. Jinak se asi moc neuvidíme. Domů se možná nedostanu ani na Vánoce. Bude to změna. Hrála jsem v Praze čtyři roky, ale chybělo mi zlato. Chtěla jsem extraligu vyhrát s Brnem, ale objevil se Prostějov, který ještě hodně dlouho nikdo neporazí. V každém týmu jsem se zlepšovala a vůbec na nic si nemůžu stěžovat, takže na extraligovou etapu sportovního života vzpomínám vážně ráda.
V srpnu startuje kemp před světovým šampionátem. Stihnete reprezentační povinnosti?
Hamburk mi slíbil, že můžu až do listopadu s nároď ákem zůstat . Takže už začínám myslet na druhého srpna, kdy odjíždíme do Tater. Já se tam snad ani raději netěším. Soustředění v Tatrách je pro všechny totiž vždycky hodně tvrdé. (směje se)
Jak dlouho jste v letní pauze volejbal nehrála?
Na balon jsem si sáhla teprve minulý týden. Byla jsem čtrnáct dní v Dominikánské republice. Už před tím jsem byla úplně bez volejbalu. Užila jsem si parádní relax.
zdroj: Brněnský deník, Autor: Marek Těšík
|
