Minulý týden proběhl ve znamení dvou pokusů českých volejbalových  seniorských reprezentací vybojovat si přímý postup na MS 2018 – vítězové skupin nebo zajištění si možnosti opravného pokusu v barážových turnajích – týmy na druhých místech skupin.

Muži si svoji skupinu F odehráli v Karlových Varech. Nevyužili výhody domácího prostředí a prohráli dva klíčové duely ( Španělsku podlehli 2:3 a 1:3 prohráli s Finskem). Viděl jsem pouze 1 až 3 set pátečního  zápasu se Španělskem a nedělní zápas s Finskem. Mezitím jsem stihl vyrazit s týmem juniorek Dukly Liberec na dvoudenní  antukovou klasiku do České Třebové.

Reprezentace žen se připravovala v Jablonci nad Nisou, tak  jsem měl možnost vidět, jak některé tréninkové jednotky tak hlavně tři vítězná  přípravná utkání s týmem Běloruska. Hlavní trenér  Zdeněk Pommer hledal optimální  variantu naší sestavy, kde měl několik otazníků, která z českých smečařek bude hrát na postu S1 u nahrávačky – naše nejúdernější smečařka Michaela Mlejnková hraje dlouhodobě v německém bundesligovém týmu Stuttgartu na postu S2. Na post S1 se nabízely hráčky Bednářová, Kojdová, Kossanyiová. Novou hráčkou v základní sestavě byla také blokařka na B1 Veronika Strušková z UP Olomouc. Potvrdila svoji extraligovou formu, rychlá dynamická hráčka s výškou 182 cm s výborným útokem především z jedné nohy za nahrávačkou! Tři zápasy s Běloruskem posunuly na post první nahrávačky Pavlu Vincourovou, která měla v polském klubu Budowlani Lodž velmi úspěšnou sezónu a na rozdíl od Lucie Smutné (Drážďany) plnila ve svém polském klubu roli nahrávačské jedničky. Český tým odjel v pondělí 22. května z Jablonce nad Nisou autobusem směr polské hlavní město Varšava (chybné  info o odletu naší reprezentace na svazových stránkách) V úterý 23. května od 15:30 vstoupil do turnaje zápasem se Slovenskem. Po prohraném prvním setu se český tým rozehrál k lepšímu výkonu a poměrně jednoznačně zvítězil 3:1 na sety. V sestavě Vincourová, Bednářová, Purchartová, Havlíčková, Mlejnková, Strušková libero Kovářová udělal první důležitý krok v turnaji.

Ze statistik si můžeme dočíst: 20 bodů Míši Mlejnkové, 14 bodů Anety Havlíčkové, 11 bodů Veroniky Struškové, 11 bodů Pavly Vincourové – 6 vítězných útoků ze 6 pokusů, 6 bodů Karolíny Bednářové a 3 body Báry Purchartové. Ve středu 24. května nastoupily Češky proti stříbrnému týmu z LOH 2016 Srbsku. Srbky absolvovaly turnaj bez první nahrávačky Maji Ognjenovič, první blokařky Mileny Rašič a také bez zkušené smečařky Jeleny Nikolič. I v pozměněné sestavě má srbský tým dostatečnou kvalitu a naše hráčky přes zlepšený výkon ve třetím setu – porážka 24:26 prohrály 0:3 na sety. Na postu S1 se vystřídaly hráčky Andrea Kossányiová a Petra Kojdová, na postu B1 dostala příležitost Iva Nachmillnerová. Ve třetím setu hrála v základu nahrávačka Lucie Smutná.

To nejdůležitější se ve skupině B ve Varšavě odehrálo o víkendu. Domácí tým Polska zvládl ve čtvrtek ve 3. kole turnaje  také zvítězit 3:1 nad Slovenskem a tak se v sobotu od 20:30 před 1 200 diváky rozhodovalo o polské jistotě a naší naději v souboji Polsko – Česká republika. Náš tým nastoupil v totožné sestavě v jaké zvládl zápas proti Slovensku. To už jsem měl za sebou první antukový hrací den v České Třebové a před sebou povinný “seminář” trenérů! Náš tým prohrál první set 33:35, ale zvládl bez problémů vyhrát 2. set 25:14! Polky naopak stejným poměrem 25:14 zvítězily ve třetím setu. Do čtvrtého setu se do základní sestavy místo blokařky na B2 Báry Purchartové nominovala Iva Nachmillnerová. Naše vítězství 25:22! Pátý set přinesl vedení Polska 5:0 a 8:2 a poté kolaps polského týmu a naše vedení 10:8 a vítězství 15:9. Naše hráčky získaly v pátém setu 7 bodů útokem, 3 body blokem a 5 nevynucených chyb soupeřek. Polky získaly 1 bod útokem, 1 bod servisem, 1 bod blokem a 6 českých chyb! V individuálních statistikách 22 bodů Anety Havlíčkové, 20 bodů Míši Mlejnkové – byla pod tlakem i na přihrávce 47 příjmů z toho 7 chyb, 16 bodů Veroniky Struškové z toho 6 vítězných bloků, 5 bodů Karolíny Bednářová a 5  bodů Pavly Vincourové, na bloku 18 – 17 ve prospěch Polska, na útoku 54 – 47 ve prospěch našich hráček. Spolehlivá Julie Kovářová na liberu – pouhých 13 příjmů a 26 příjmů Karolíny Bednářové.

Nedělní program mohl přinést pouze jednu zápletku a to souboj Polsko vs Srbsko. Naše hráčky získaly 3 povinné body proti Kypru. Večerní zápas byl pro mne velkým otazníkem, Srbkám k vítězství ve skupině stačila porážka 2:3 a to by znamenalo postup do baráže domácího Polska! Srbky neztratily kredit stříbrných medailistek a jednoznačně vyhrály 3:0! To znamenalo postup naší reprezentace od srpnového barážového turnaje – 6 evropských týmů z druhých míst o 2 poslední postupová místa na Mistrovství světa 2018. Na soupeřky si musíme počkat do konce tohoto týdne, kdy se hraje dalších 5 kvalifikačních turnajů! Náš tým v sestavě proti Slovensku a Polsku našel potřebnou rovnováhu na přihrávce a také vítěznou sestavu! Pro mne potěšitelný výkon blokařky Veroniky Struškové a celoplošný volejbal Karolíny Bednářové, která není výraznou útočnicí, ale pro tým dodala potřebnou sebedůvěru, kterou si přinesla z bronzového týmu letošní německé bundesligy týmu VC Wiesbaden, kde také hraje na postu S1 s podobnými herními úkoly! Herní vývoj Míši Mlejnkové, která je poslední 2 sezóny ve Stuttgartu v německé bundeslize také pod permanentním tlakem servisu soupeřek a zlepšuje se ve všech činnostech. Bundesliga je o třídu náročnější soutěží než česká extraliga. Pavla Vincourová potvrdila svoji herní kvalitu “polskou misi” finále polského poháru a finále polské ORLEN ligy. Julie Kovářová pomohla svým návratem do reprezentace “mladým puškám” k úspěšnému vstupu do reprezentační sezóny.

Antukový turnaj v České Třebové přinesl 16ti týmům summer time a souboj nejen se soupeřkami, ale také se sluníčkem, větrem a antukovým povrchem! Rosťa Hanzelka je pro mne geniální člověk, protože po 20 úspěšných ročnících tohoto turnaje v Ústí nad Orlicí našel společnou řeč s městem Českou Třebovou a zachoval tento turnaj pro juniorské týmy! Mezi cca 160 hráčkami jsem zatím novou Míšu Mlejnkovou ani Lucku Smutnou neobjevil, ale blokařka  Míša Nečasová a libero Lucka Kolářová mají určitě našlápnuto do Top volejbalu – ten čas trochu letí, protože v letech 1991 – 1995 jsem trénoval dva mladé talentované borce také v dresu Dukly Liberec – Martina Nečase a Vláďu Koláře!

Autor: Luboš Bednář