Modré tříčtvrteční kalhoty, bílá trika s modrými a červenými abstraktními liniemi inspirovanými Kupkovou Dvoubarevnou fugou. Na čtyřicet nejlepších tuzemských sportovců v úterý obléklo olympijské stejnokroje, aby v další „várce“ vyrazili vstříc monstróznímu Londýnu.
V letadle, které se v 16.30 odlepilo z pražského kbelského letiště, nechyběli ani plážoví volejbalisté Přemek Kubala a Petr Beneš s trenérem Leošem Vinterem a Pepou Benešem, Petrovým bráchou a zároveň pravou rukou páru. Oba sem doprovodil otec Josef, šéf české Asociace beach volejbalu.
O dvě hodiny dříve se sportovci setkali ještě s novináři.
Přemek s Petrem sršeli dobrou náladou, vtipkovali. Aby ne, po chladných dnech konečně přišel teplý slunečný den, navíc jen za pár hodin se měli ocitnout zas o kus blíže svému vrcholu kariéry.
Ta atmosféra a nadšení předčila všechno. „Strašně moc se těším, tak, že i ten můj zdravotní stav se radikálně zlepšil,“ jen zářil Petr Beneš, kterého dlouhodobě sužují bolavá kolena a v posledních dnech se k nim přidalo i nachlazení.
„Jen ta medaile tam chybí,“ smál se nad pořízenými fotkami těsně před odletem Přemek, přes rameno hozený „olympijský“ batůžek, z jehož postranní kapsičky mu vykukovaly tři role tejpovací pásky. „Vezu jich s sebou asi patnáct,“ upřesnil.
Jelikož se právě kvůli olympiádě snaží dodržovat životosprávu, ochlazoval se nealkoholickým pivem, Petr Beneš si zas před cestou vychutnával kávu. Sem tam české plážové volejbalisty z olympijské euforie vyrušil jen některý ze zvídavých novinářů, co chvíli zapózovali fotografům.
Naposledy před nástupem do letadla směr Londýn. Vstříc velkému snu.
Autor: Eva Fryšarová
comments powered by Disqus
Liberec 
Budějovice 
Příbram 
Zlín 
Ostrava 
