Joomla Sport Template

Po zisku tří Mistrovských titulů v Jihostroji České Budějovice zamířil smečař Vojta Zach do druholigového klubu Nancy ve francouzské Pro B.

Po zisku tří Mistrovských titulů v Jihostroji České Budějovice zamířil smečař Vojta Zach do druholigového klubu Nancy ve francouzské ProB.

 

 

 

 

Vede si Nancy podle očekávání? Jaké jsou ambice na umístění v tabulce ProB?
Po pravdě řečeno nevím jaká očekávání měl klub před sezónou, ale pravda je taková, že teď hrajeme o záchranu. Ambice klubu byli asi vyšší, očekávali lepší postavení v tabulce. Z mého pohledu tým není úplně špatně poskládaný, má potenciál k růstu i k lepším výkonům, leč v mnohém zaostáváme za středem a špičkou tabulky.
 
Na čem je postavena vaše hra a jak je tým složen?
V klubu jsou tři cizinci a zbytek francouzi. Jeden z francouzů je z Martinuque a druhý je z Nové Kaledonie, takže dá se říci docela exotika. Jeden blokař je z Rumunska a s ním je tu z Rumunska také naše libero, takže dva Rumuni a já. No a tým je postaven dá se říci na fyzických předpokladech hráčů. Jsme družstvo, které relativně budí respekt svými fyzickými parametry, teda kromě mě :-), často soupeře hodně převišujeme fyzicky leč volejbal není jen o fyzických parametrech.
 
Rozumíš si dobře s nahrávačem? Mluvíte spolu francouzsky?
S nahrávačem si jakž takž rozumím, má chuť se mnou hrát rychlou hru, sám to preferuje, mluvíme spolu anglicky a v komunikaci není vůbec žádný problém, protože anglicky mluvíme zhruba stejně, takže si rozumíme bez problémů. Francouzsky jsem se zatím tady moc nenaučil, ale angličtina se mi tu hodně zlepšila. Jsem teď schopen se domluvit i komunikovat bez nějakých výrazných problémů.
 
V čechách si mohl častěji konzultovat volejbal s tvým tátou, volejbalovým trenérem Jiřím Zachem. Jak to řešíše na dálku?
No v čechách jsme s tátou volejbal konzultovali relativně hodně, ale tady ve Francii je to v podstatě stejné. Komunikujeme přes skype a přes pevnou linku, takže intenzita hovorů o volejbale zůstala zhruba stejná, i když teď mluvíme převážně v negativních tóninách, neboť to tu není vůbec růžové a problémů je tu víc než dost. A ano o volejbale se bavíme hodně často. Probíráme jak českou ligu tak francouzskou. V té české jsme zaměření hodně na Budějovice a na Příbram, ty sledujeme společně hodně.

 

 

 
Chtěl by si se vrátit do čech, nebo hodláš ještě nějaký ten pátek zůstat venku?
Záleží na nabídkách. Jestli se něco vyskytne tady nebo v čechách, něco co by mě zajímalo. Nakonec ale myslím, že bych chtěl zůstat venku pár let, kdyby to bylo možné. Zkušenosti tady získané a zážitky tady prožité jsou jaksi "nové a neotřelé", když to srovnám s posledními pěti lety v Českých Budějovicích. Za vším tím stresem který tady člověk prožívá je i spousta příležitostí k získání nových kamarádů a nových zkušeností a to je rozhodně něco co mě láká na angažmá v cizině. Samozřejmě také po volejbalové stránce to je zkušenost k nezaplacení. I když, abych byl upřímný, zatím jsem se tu nesetkal s ničím, co už bych neznal a co se volejbalu týče, čekal jsem trochu více. Na závěr stručně: pokud bude pro mě zajímavá nabídka z venku určitě bych jí využil.
 
Tvoje manželka Eva je také volejbalistka. Hraje tam taky voliš?
Jsem tu s manželkou Evou a ona si tu taky našla klub, kde hraje. Bylo to s velkými komplikacemi. Teď už je na soupisce týmu Metz, což je od Nancy asi 50 kilometrů. Dvakrát týdně dojíždí a teď už i občas hraje. Ted už je Eva velice spokojená, tým má velice slušného trenéra a i pro ní je to zkušenost k nezaplacení. Také jí ten její voliš hodně pomohl s francouzštinou, protože musí mluvit jenom francouzsky (v týmu není moc anglicky mluvících francouzek). 

Jak jste se v Nancy zabydleli?
Zabydleli jsme se tu bez větších problémů. Máme relativně útulný a hezký byt v příjemné čtvrti a nedaleko od haly. Co se týče prostředí tady v Nancy nemohli jsme si asi vybrat lépe. Město je to opravdu velice hezké a příjemné, se spoustou památek a nádherným náměstím Plac Stanislas, které je i na seznamu Kulturního dědictví UNESCO. Takže co se týče prostředí jsme velice spokojeni. Moc se nám tu líbí, bohužel co se týče komunikace s Francouzi jako například úřady, pošta, tak to je zde velký problém. Eva se už velice slušně naučila francouzsky, což je opravdu neuvěřitelné, ale i přes to je těžké komunikovat na výše zmíněných destinacích. Jejich arogance nezná mezí bych řekl (myslím tím hlavně komunikace s úřady). Celkově se nám tu líbí, ale má to své mouchy :-)
 
Co vyhlášená francouzská kuchyně, máš nějakou oblíbenou specialitu?
Francouzská kuchyně to je něco pro Evu, spoustu ryb a šneci. Já jsem v jídle velice konzervativní, a tak mi francouzská kuchyně neříká vůbec nic, ale manželka je tu v podstatě v kulinářském ráji. Specialitu nemám, ale vím že specialita kraje Lorén je Lotrinský koláč.
 
Kolik je čechů v ProB a jak vidíš kvalitu druhé francouzské ligy?
V ProB je asi 5 čechů a asi 4 slováci a k tomu český trenér Martin Demar. Kvalita ligy je tady srovnatelná s českou ligou, ale je mnohem vyrovnanější. První dva týmy jsou skoro na úrovni prvních čtyř týmů v čechách. V čechách je větší rozdíl mezi jednotlivými týmy. Tady ve Francii tento rok je rozdíl většinou minimální. Člověk se tu setkává se všemi druhy volejbalu. Od poctivého pracovitého volejbalu, přes velice rychlý a dynamický volejbal, až po pomalý trochu zastaralý volejbal. Také se tu mnohem více používá plachtící podání, což je možná dáno Mikasami a jejich zvláštními vlastnostmi, ale to těžko říci. Nemůžu srovnávat s roky, kdy se hrálo se starými mikasami. Můj postřeh je více plachet méně skákaného podání. Z mého pohledu je tu spousta hráčů kterým něco chybí, jsou tu hráči velice fyzicky disponovaní, jsou tu hráči menší, ale zato velice šikovní, jsou tu nahrávači z reprezentačních výběrů (většinou starší), jsou tu i legendy, například Rafael Pascal hraje za Orange. Jednoduše se tu mixují všechny možné typy hráčů. Česká liga je v této chvíli velice omlazená, což nevidím jako úplně negativní stav. Mladí hráči získají zkušenosti dříve, což jim může rozhodně jen pomoci a snad i českému volejbalu. Otázka postupu je tu velice zajímavá. v podatatě jsou dva adepti na postup. Nantes s Martinem Demarem u kormidla, Jakubem Salonem na univerzálu a Repákem na nahrávce. Pak Chamount, které táhne Jakub Rybníček, Ondřej Kust a Jiří Cerha. V tuto chvíli mají obě mužstva stejný počet bodů, takže se čeká na zaváhání jednoho z nich a na vzájemný souboj. Nantes hraje velice sympatický volejbal, velice živý a dynamický s minimem chyb a slušnou obranou. Chamount hraje také velice slušně, myslím že mají oba týmy na postup, ale kdybych si měl typnout bude to Chamount kdo postoupí. Demarovo Nantes vidím jako černého koně.