Volejbal na VolleyCountry

Pro své pracovní povinnosti je Petr Beneš tím, který navenek není až tak vidět, přestože na kurtu je Přemku Kubalovi rovnocenným parťákem.

 Teď ho navíc trápilo zdraví, jeho bolavá kolena nedovolila páru odjet na poslední předolympijský grandslam do Klagenfurtu, a když se k tomu přidalo ještě nachlazení, tak nakonec ani trénovat. Včera na letišti v pražských Kbelích už ovšem Petr Beneš zářil spokojeností.

Není to na úvod zrovna moc originální otázka, ale kvůli tvým peripetiím se zdravím se nejde nezeptat, jak se před odletem cítíš?
Ještě včera to bylo hrozný, ale jak se strašně moc těším, tak i ten zdravotní stav se poměrně radikálně zlepšil. Navíc teď dopoledne jsem měl intenzivní regeneraci, takže to bude dobrý.

Jenže si vezeš do Londýna i antibiotika.
Mám je brát až do neděle, což je den zápasu, takže když se budu cítit dobře, zkusím je vysadit ve čtvrtek. Antibiotika přece jen organismus hodně oslabují.

Zrušili jste účast na grandslamu v Klagenfurtu, místo toho jste chtěli trénovat. Povedlo se to alespoň trochu?
Vůbec. Poslední počet tréninků nula. Ale čekám, že budeme mít velkou chuť, a že ta chuť to tréninkový manko přebije.

Takže by to nakonec pro vás mohlo být spíš plus, než aby vás to ohrozilo?
Já doufám, že to je plus, že to tak dopadne. Že není náhoda, že jsem byl nemocný, a že to bylo ku prospěchu věci.

 
Trochu mi to až připomíná vaše začátky každý sezony, kdy netrénujete a nakonec do toho rovnou skočíte. Nicméně třeba právě letos ten začátek pro vás nebyl úplně optimální.
Doufám že ne, že přijde forma, třeba i falešná, ale to nevadí, hlavně aby přišla. Obvykle to tak bývá, když se hodně těšíme, tak to je pak dobrý. A to těšení je tam veliký.

 
Po letošním turnaji na Štvanici jsi mi řekl, že radši než s Ricardem hraješ proti Dalhausserovi. Stojíš si za tím i poté, co byl zveřejněn olympijský los?
Jasně, platí to dál. I když se nám od té doby podařilo Ricarda porazit, radši bych si vybral Dalhaussera. Ricardovi se proti mě obvykle hodně daří na bloku, sice doufám, že jsem to tím posledním vyhraným zápasem zlomil, ale ten mentální blok je přece jen větší proti Ricardovi, než proti Dalhausserovi. Doufám, že mě z tohohle omylu nevyvede v zápase na olympijských hrách (smích).

I jeho jste už přece dokázali porazit.
Ano, loni na grandslamu v Polsku. Víme, když vyjde optimální forma, porazit se dá. V tom zápase budeme muset přiměřeně riskovat. Nikoho se nebojíme.

 
A co ostatní soupeři? Přemek je s losem celkem spokojený, jak to hodnotíš ty?
Souhlasím, los je celkem příznivý. Věděli jsme, že tam budeme mít někoho na naší úrovni, což jsou Španělé. I když papírově, na základě výsledků třeba z loňska, tak by měli být lepší než my. Na druhou stranu, my jsme je letos třikrát porazili, takže ta aktuální forma zas hovoří pro nás. Je to takový vyrovnaný. Pak tam máme jeden top tým, právě Dalhaussera s Rogersem, to jsou olympijský vítězové, obhájci. A pak jeden papírově slabší tým, který moc neznáme, hráli jsem s nimi jen jednou, Japonci Asahi – Shiratori.Nesmíme podcenit žádný zápas, ale ani není třeba mít přehnaný respekt, a to ani u těch top favoritů.

 
Takže si opravdu jedete pro zlato?
Jedeme tam vyhrát každý zápas, to je náš cíl. Ale především, ta olympiáda už pro nás nemůže dopadnout špatně. Ať dopadne jakkoliv, je veliký úspěch, že jsme se tam dostali. Považuji to za malý zázrak, při tom, kolik jsme tomu beachvolejbalu dali, a kolik si z toho bereme. Je to velký nepoměr ve prospěch toho, kolik ukrajujeme. Budeme se snažit dopadnout co nejlíp, ale na nějaký konečný umístění nemyslím. Víme, že můžeme porazit každého a každý zápas jdeme vyhrát.

 
Jak ses připravoval na cestu? Vešlo se ti vše do zavazadel od olympijského výboru?
V pohodě, dokonce mi zbylo místo, které si nechávám na suvenýry. Chci si odtud přivést hodně suvenýrů a pak je po olympijských hrách rozdat dětem, kamarádům, partnerům.

 
Vezeš si kromě oblečení české výpravy i další věci?
Kromě olympijského oblečení, který je mimořádně pěkný, s sebou mám i dresy od firmy Kappa. Plus další věci, třeba spodní prádlo taky není olympijský (smích).

Přibalila ti rodina suvenýr?
Rodina ví, že nejsem pověrčivý. Jsem věřící, na nějaký talismany nevěřím, ale mám sebou pěkný knížky.

Přijede tě někdo z blízkých podpořit?
Přijedou moji dva starší synové. Manželka musí být s tím nejmladším synem doma. Bude tam i švagrová se synovcem a s neteří a pak asi 15 kolegů z práce, kamarádi z volejbalu z Pňova. Takže ta podpora ze strany známých a kamarádů tam bude veliká.

 
Jsi velký pracant, zvládneš to na olympiádě i bez pracovních povinností?
Mám bezvadný kolegy. Můžu se ně stoprocentně spolehnout, takže pro mě je to dovolená. Navíc taková, o které jsem vždy snil. Mezi zápasy navíc bude dost času, tak možná i trochu pracovat budu. Ale hlava bude zaměstnaná hlavně olympiádou.

Fanděte na Facebooku:  http://www.facebook.com/beneskubala

Autor: Eva Fryšarová